Ještě k rozinkám….

Přestože stále vysvětlujeme, že neexistují žádné rozinky u dopravy v závazku veřejné služby (objednávaná, dotovaná doprava), tak vidíme, že tento termín zůstává nadále nepochopen. Proto přinášíme jedno velice jednoduché a snadno pochopitelné vysvětlení.

Jízda vlaku něco stojí. Samotné tržby z jízdného tyto náklady nepokryjí. Tudíž kraj (v regionální dopravě) a Ministerstvo dopravy (v dálkové dopravě) hradí rozdíl mezi náklady a tržbami (= tzv. prokazatelnou ztrátu).

Základní účtovací jednotkou je cena za jeden ujetý vlakový kilometr. Všechny náklady a tržby se převádějí na tuto účtovací jednotku. Platí tedy rovnice

(náklady + 5% zisku) – tržby = prokazatelná ztráta (výše dotace)

Za lukrativní trať je patrně označována trať, kde denně cestuje mnoho cestujících, a tudíž jsou tam vysoké tržby. To má být ta rozinka…. Nelukrativní trať by pak měla asi být trať, kde jezdí jen pár cestujících denně v relativně prázdném vlaku.

Jak pak vypadá kalkulace? Zkusme dát do tabulky jednoduchá čísla, na kterých pouze demonstrujeme výpočet. Pro jednoduchost uvažujeme nákladovou cenu 100 Kč na kilometr.

Z výše uvedené tabulky je jasné, že lukrativní trať je rozinkou pro kraj – zaplatí menší ztrátu…. Z pohledu dopravce v tom není rozdíl. Tedy vlastně je. Např. z mého pohledu, jako provozního ředitele v tom rozdíl je. Na těch tzv. „lukrativních tratích“ je mnohem více cestujících, mnohem více starostí, mnohem více úklidu, mnohem více prodejních míst a jízdenek, prostě mnohem víc problémů. Pro nás to rozhodně rozinka není.

(Doplnění v 16:13)
Soutěž (výběrové řízení) vede k tomu, aby se nákladová cena snížila a celý systém (jízdní řády, vozidla, kvalita) motivoval cestující a tím se zvýšily tržby. Celkově by se snížila prokazatelná ztráta a tím výše úhrady ze strany kraje. Tady vzniká těch 22 miliard, o kterých všude mluvíme. Není v tom žádná velká věda. Je to obyčejný selský rozum.

Poslední příklad – na základě objednávky ujedete 1 milion kilometrů ročně (pro lepší představu… Liberecké VŘ například bylo o cca 1,5 mil. km/rok, plzeňské o 1,8 mil. km/rok). To celkem stojí 100 milionů korun. Dopravce má zisk 5. Z toho zaplatí daně…. Jsou i lepší způsoby podnikání, ale železnice v ČR si změnu zaslouží. Pak nás ale mrzí, když někdo stále vypráví o rozinkách. Pokud to používá politik, lze ještě hovořit o nepochopení problematiky. Ale nevíme, co si myslet o tom, když tento argument použije zástupce některého z dopravců…..

Příklady.:

Pan hejtman Michal Hašek v Radiožurnálu, 3.12 v 17.30 v pořadu Dvacetiminutovka Radiožurnálu

Host (Michal Hašek):
Opakuji, pan Jančura vyzobal rozinky na jižní Moravě a podal nabídku pouze na některé trati. Nevím, z˙čeho vycházel. Nikdy žádný orgán Jihomoravského kraje

Moderátor (Martin Veselovský):
Všimněte si, pane hejtmane, že já pana Jančuru nezmiňuji. Já se ptám...

Host (Michal Hašek):
Vy jste ho zmínil hned na začátku pořadu, pane Veselovský. Tak mně, prosím, nechte dopovědět. Za doby, kdy já jsem hejtmanem kraje, to znamená od 21. listopadu 2008, nikdy žádný orgán Jihomoravského kraje neprojednával nic ve vazbě na nějaké vymezení nějakých tratí. Já tomu říkám pracovně vyzobání rozinek. Najednou se nám tady objevila téměř na konci listopadu nějaká nabídka pana Jančury pouze na vybrané regionální tratě a na základě toho on teď tvrdí, že to měla být rovná soutěž s˙Českými drahami. No todle samozřejmě není rovná soutěž. Pokud vám dá někdo nabídku na to, že pouze vybere několik málo úseků a někdo vám dá komplexní nabídku, tak krajská rada dala přednost komplexní nabídce. A to je všechno. Já vám popisuji, jak ten proces fakticky vypadal.

Dále opakovaně pan hejtman Radko Martínek, například před mnoha posluchači na Žofínském fóru. (Citace zde)

Ale i pan náměstek generálního ředitele Českých drah, Antonín Blažek, v Radiožurnálu 30.11.2009 v pořadu Stalo se dnes:

Host (Antonín Blažek, náměstek generálního ředitele Českých drah):
Takhle, já nemám nic proti konkurenci, tady ovšem to zadání, které jsme dostali od krajských úřadů, bylo trochu něco jiného, oni zadávali nebo poptávali plošnou obsluhu území, oni chtěli obsloužit celé území celého kraje, nikoli jenom vyzobnout si určité lukrativní tratě a my jsme na, my jsme předložili tu nabídku vlastně na tu obsluhu celého území a takovou nabídku pravděpodobně krajské úřady od nikoho jiného nedostaly.

Moderátor (David Šťáhlavský):
Takže pokud tomu dobře rozumím, vaše nabídka Českých drah byla lepší, než RegioJet, o to, že jste nejen tedy zobali ty třešničky, ale s˙tím také skousli nějaké to kyselé ovoce, je to tak?

Host (Antonín Blažek, náměstek generálního ředitele Českých drah):
Je to tak. My jsme nabídli plošnou obsluhu, včetně všech regionálních i těch posledních tratí, o které má kraj zájem. To znamená, na všechny lokální tratě, na které byla vypsaná ta poptávka, aby se po nich jezdilo kolovými vozidly, my jsme odpověděli a doporučili jsme, jak tu dopravu organizovat.

Také pan ministr, Gustáv Slamečka v pořadu Otázky Václava Moravce 14.6.2009 (cca od 38 minuty)

Václav MORAVEC, moderátor

Pane ministře, tady jasně zaznělo, že společnost RegioJet podnikatele Radima Jančury chce provozovat na 14 tratích železniční dálkové spoje a že tu nabídku předloží v pondělí vám jako ministerstvu dopravy. Kde má nejen tento podnikatel, ale i veřejnost jistotu, že to zase nebudou monopolní České dráhy, které po dohodě se státní, se Státní správou železniční dopravní cesty vlastně nevpustí konkurenci na koleje. To znamená, že České dráhy stále mají monopol a z toho monopolního postavení těží.

Gustáv SLAMEČKA, ministr dopravy /nestraník/

Vycházejme z toho, že železniční doprava je v podstatě celospolečenská objednávka. Jednak vyplývá z nějaké obslužnosti území a jednak samozřejmě i z nějaké politiky v oblasti ekologie, kde železniční doprava představuje ekologický způsob, způsob dopravy. Samozřejmě tento, tato objednávka stát něco stojí, ano, stojí to, že vlastně my dneska hledáme, hledáme nějaké peníze jednak v té regionální dopravě a jednak i v dálkové přepravě. Jestli bysme my nějakým způsobem začali narušovat tu rovnováhu v tom, že bysme umožnili prostě někomu vysoutěžit si nějaké lukrativní, buď regionální, anebo lukrativní tratě, tak v podstatě buď si prohloubíme finanční problém, protože ty ostatní území budou též chtít být obsloužené a nebudeme asi masově likvidovat ty tratě, které nám nebudou ekonomicky performovat, takže v podstatě jakýkoliv systém, a já budu ten, který to bude prosazovat, musí být vyvážený. Na jedné straně musíme připustit konkurenci a na druhé straně musíme zabránit tomu, abysme ty ekonomicky lukrativní tratě dali někomu jinému a zároveň nechali Českým drahám ty horké brambory, které nebudou moct finančně utáhnout……………